Mentoring na vysokých školách – jak mentoringové programy podporují studenty a univerzity

Jak mentoring na vysokých školách podporuje studenty, absolventy a akademickou komunitu a jak navrhnout kvalitní mentoringový program.

Studium na vysoké škole je obdobím intenzivního rozvoje, ale také řady rozhodnutí, která člověk dělá poprvé. Volba specializace, první praxe a stáže, vstup na pracovní trh, akademická kariéra, zahraniční pobyt nebo prosté hledání vlastního místa v akademickém prostředí – v každé z těchto situací může být zkušenost druhého člověka mimořádně cenná.

Právě proto mentoringové programy přirozeně doplňují nabídku vysokých škol. Mohou propojovat studenty s absolventy, lidmi z praxe, akademiky, doktorandy nebo zkušenějšími studenty. Podle zaměření programu může mentoring podporovat kariérní rozvoj, studium, adaptaci na univerzitě, budování vztahů i informovanější rozhodování.

Mentoring přitom není jen další formou výuky. Jeho hodnota vychází z individuálního vztahu mezi mentorem a mentee, pravidelných rozhovorů a možnosti čerpat ze zkušeností člověka, který už dobře zná část výzev, před nimiž účastník stojí.

Co je mentoring pro studenty?

Mentoring je rozvojový vztah, v němž zkušenější člověk – mentor nebo mentorka – podporuje mentee při dosahování konkrétních cílů, sdílí zkušenosti, pomáhá dívat se na situace z jiné perspektivy a podporuje samostatné rozhodování.

Na vysoké škole může být mentorem například:

Dobrý mentoring není o předávání hotového receptu na kariéru nebo studium. Mentor pomáhá mentee lépe pochopit vlastní cíle, možnosti a omezení, sdílí zkušenosti a klade otázky, které usnadňují samostatné rozhodnutí. Tím se mentoring liší od klasické výuky, poradenství nebo tutoringu.

Proč je mentoring během studia obzvlášť cenný?

Mnoho důležitých vzdělávacích a profesních rozhodnutí přichází v době, kdy má student ještě relativně málo praktických zkušeností. Je možné číst popisy profesí, navštěvovat veletrhy práce nebo absolvovat kurzy. Jinou hodnotu ale přináší pravidelný rozhovor s člověkem, který v daném oboru skutečně pracuje, prošel podobnou kariérní cestou nebo před několika lety řešil podobná rozhodnutí.

Mentoring tak může propojit akademické znalosti s praktickou zkušeností.

Pomoc při volbě kariérní cesty

Jedním z nejpřirozenějších využití mentoringu na univerzitách je podpora studentů při plánování kariéry.

Mentor může pomoci studentovi:

Velkou výhodou mentoringu je jeho individuální charakter. Student se zájmem o consulting potřebuje jiné vedení než člověk zvažující vědeckou kariéru, startup nebo práci v neziskovém sektoru.

Rozvoj dovedností, které se obtížně učí jen ve výuce

Studijní program může nabídnout rozsáhlé odborné znalosti. Ne všechny kompetence se však stejně dobře rozvíjejí na přednáškách a seminářích.

V mentoringu lze pracovat například na:

Mentor může také sdílet zkušenosti a lekce, které se v učebnicích hledají jen obtížně.

Mentoring jako způsob budování profesní sítě

Lidé na začátku kariéry mají přirozeně omezenou síť profesních kontaktů. Mentoring ji může pomoci postupně rozšířit.

Nejde jen o seznamování s dalšími lidmi. Pravidelná spolupráce se zkušeným člověkem z určitého prostředí pomáhá studentovi lépe pochopit fungování oboru, jeho jazyk, kulturu a očekávání.

Programy zapojující absolventy a firmy navíc mohou vytvářet širší komunitu mentorů, mentees a partnerů.

Mentoring nemusí být jen o kariéře

Přestože je kariérní mentoring jedním z nejčastějších modelů, univerzitní programy mohou sledovat řadu dalších cílů.

Akademický a vědecký mentoring

Může podporovat studenty se zájmem o vědeckou kariéru, doktorské studium, výzkum, publikování, konference, výběr specializace nebo mezinárodní akademickou mobilitu. Mentorem může být akademik, doktorand nebo zkušenější výzkumník.

Absolventský a kariérní mentoring

Tento model propojuje studenty hlavně s absolventy školy nebo lidmi z praxe. Jeho hlavním cílem bývá usnadnit přechod z akademického prostředí do pracovního života. Současně je to účinný způsob, jak udržovat vztah univerzity s absolventy.

Vrstevnický mentoring

Mentor nemusí mít vždy o mnoho let více zkušeností. Student vyššího ročníku může pomáhat nováčkovi s adaptací, organizací studia, volbou předmětů, studentskými aktivitami, závěrečnou prací nebo zahraničním pobytem.

Mentoring pro konkrétní skupiny studentů

Program lze připravit například pro studentky STEM, zahraniční studenty, osoby se zdravotním postižením, studenty první generace, budoucí podnikatele nebo zájemce o akademickou kariéru. Díky tomu lze lépe přizpůsobit mentory, témata i způsob práce skutečným potřebám účastníků.

Mentoring může podpořit adaptaci a angažovanost studentů

První měsíce na vysoké škole znamenají pro mnoho lidí výraznou změnu. Nové prostředí, jiný způsob učení, samostatné plánování času, stěhování do jiného města nebo země a budování nových vztahů mohou být náročné.

Dobře navržený mentoring – zejména vrstevnický – může vytvořit další opěrný bod. Student má konkrétního člověka, na kterého se může obrátit a který už zná fungování školy.

Z pohledu univerzity tak může být mentoring součástí širších aktivit zaměřených na adaptaci, integraci a udržení zapojení studentů. Nenahrazuje jiné formy podpory, ale může je účinně doplňovat.

Co získává vysoká škola?

Přínos mentoringového programu se neomezuje jen na přímé účastníky. Kvalitní program může podporovat i strategické cíle celé instituce.

Praktičtější rozvojová nabídka

Mentoring doplňuje tradiční vzdělávání individuálním učením ze zkušeností druhého člověka. Univerzita tak může nabídnout formu rozvoje, kterou samotný studijní plán jen těžko zajistí.

Silnější vztahy s absolventy

Absolventi jsou přirozenými kandidáty na mentory. Zapojení do programu jim umožňuje zůstat v kontaktu s univerzitou a konkrétně přispívat k rozvoji současných studentů. Mentoring se může stát důležitou součástí aktivní alumni komunity.

Spolupráce s firmami

Mentory mohou být také manažeři, odborníci a podnikatelé z organizací spolupracujících s univerzitou. Program se pak stává praktickým prostorem pro spolupráci mezi akademickou sférou a byznysem.

Silnější akademická komunita

Programy propojující studenty, absolventy, vědce a odborníky z praxe vytvářejí vztahy, které často přesahují jednotlivé mentoringové schůzky. Kolem dalších ročníků může postupně vznikat komunita účastníků.

Jak má vypadat dobrý mentoringový program na vysoké škole?

Samotné spojení skupiny mentorů se studenty ještě nezaručuje kvalitní mentoring. Program by měl být navržen jako strukturovaný proces.

1. Jasný cíl programu

Nejprve určete, jaký problém má mentoring řešit: přípravu na pracovní trh, adaptaci prvních ročníků, vědecký rozvoj, podporu konkrétní skupiny nebo aktivizaci absolventů. Cíl určuje konstrukci programu.

2. Dobře definovaná skupina účastníků

Ne každý program musí být otevřený všem. Zaměření na konkrétní ročník, fakultu, obor nebo rozvojovou potřebu může přinést lepší výsledky.

3. Vhodní mentoři

Skvělý odborník se automaticky nestává skvělým mentorem. Kromě zkušeností sledujte motivaci, ochotu pravidelně se scházet, schopnost naslouchat a klást otázky, otevřenost a připravenost sdílet úspěchy i chyby.

4. Promyšlený matching

Párování by mělo zohlednit především cíle účastníků a zkušenosti mentorů. Důležité mohou být také zájmy, obor, specializace, preferovaný styl spolupráce a časové možnosti.

5. Příprava účastníků

Student, který jde do mentoringu poprvé, nemusí vědět, co očekávat. Stejně tak zkušený manažer nebo absolvent nemusí mít zkušenost s vedením mentoringového vztahu. Proto je vhodné vysvětlit role, práci s cíli, průběh dobré schůzky, zpětnou vazbu, důvěrnost a hranice odpovědnosti.

6. Pravidelnost a jasný rámec

Dobrou praxí je určit délku programu a orientační počet setkání. Několikaměsíční proces s pravidelnými schůzkami dává oběma stranám výrazně více prostoru než jednorázová konzultace.

7. Monitoring a evaluace

Organizátor by měl vědět, zda dvojice skutečně začaly spolupracovat, zda se scházejí a zda mají potřebnou podporu. Neznamená to přístup k důvěrnému obsahu rozhovorů. Je však vhodné sledovat aktivitu, kvalitu matchingu, spokojenost a postup směrem k cílům.

Mentoring má své hranice

Program by měl jasně vysvětlit, čím mentoring není. Mentor není psychoterapeut a není odpovědný za řešení závažných osobních problémů účastníka. Univerzita by měla mít postup pro předání studenta vhodným odborným službám, pokud problém přesahuje rámec mentoringu.

Stejně tak akademický mentoring nemá nahrazovat formální vedení závěrečné práce ani univerzitní postupy. Jasné hranice chrání mentees i mentory.

Jak najít mentoringový program pro studenta?

Programy lze hledat na webu vlastní univerzity, v kariérním centru, oddělení spolupráce s firmami, alumni spolku, na fakultě, ve studentských organizacích, nadacích, profesních asociacích nebo ve firmách připravujících iniciativy pro studenty.

Vyplatí se také projít seznam mentoringových programů pro studenty a absolventy na MentoringMap. Katalog shromažďuje programy vysokých škol i dalších organizací a usnadňuje porovnání dostupných možností.

Při výběru sledujte cílovou skupinu, účel programu, profil mentorů, délku, způsob párování, rozsah podpory a očekávání vůči účastníkům.

Má mentoring během studia smysl?

Ne každý student potřebuje mentora a ne každý problém vyžaduje mentoring. Pokud ale člověk stojí před důležitým rozhodnutím, chce lépe poznat obor, zvažuje akademickou kariéru, připravuje se na pracovní trh nebo se chce učit od někoho, kdo je o několik kroků dál, dobře navržený mentoringový program může patřit k nejpraktičtějším částem studijní zkušenosti.

Pro univerzitu může mentoring propojovat studenty s absolventy, budovat most mezi vzděláváním a zaměstnáním, aktivizovat akademickou komunitu a podporovat kulturu sdílení znalostí.

Největší hodnotu má program tehdy, když nestojí jen na dobrých úmyslech, ale má jasný cíl, připravené mentory, promyšlený matching a odpovídající standardy vztahu. Mentoring se pak stává nejen doplňkovou možností pro jednotlivce, ale trvalou součástí prostředí, které pomáhá lidem vědomě budovat vlastní budoucnost.